Rozdávání knih Šríly Prabhupády
1. Sankirtan
Definice v Nektaru oddanosti:
“Hlasité opěvování slávy Nejvyššího Pána, Jeho činností, vlastností, podoby, atd. se nazývá sankírtan. Sankírtan rovněž poukazuje na společné zpívání svatých jmen Pána.”
2. S.B. 11.5.32
krsna-varnam tvisakrsnam
sangopangastra-parsadam
yajnaih sankirtana-prayair
yajanti hi su-medhasah
“V tomto věku Kali budou inteligentní lidé vykonávat sankírtan – společné zpívání a tak uctívat inkarnaci Boha, který neustále zpívá jména Krišny. Ačkoliv Jeho barva pleti není černá, On je samotný Krišna. Je doprovázen svými společníky, služebníky, zbraněmi a důvěrnými přáteli.” (Šrí Karabhájana Muni králi Nimimu)
3. Caitanya Bhágavata 1.1
“Uctívám Pány Sri Caitanya Mahaprabhu a Nityananda Prabhu, jejichž dlouhé paže jim sahají až po kolena, jejichž barva pleti je zářivě žlutá jako roztavené zlato a jejichž obrovské oči se podobají červeným lotosům. Oni jsou nejvyšší, prvotřídní bráhmanové, ochránci náboženských principů tohoto věku, nejvelkodušnější dobrodinci všech živých bytostí a nejsoucitnější inkarnace Boha. Oni započali sankírtan – společné zpívání jmen Pána Krišny.” (Šríla Vrindávana dás Thákura)
4. Siksastaka 1.
“Všechna sláva sankírtanovému hnutí Šrí Krišny, které očišťuje srdce od prachu nashromážděného po mnoho let a ničí žár podmíněného života rození a smrti. Toto sankírtanové hnutí je požehnáním celému lidstvu, protože šíří paprsky dobrotivého měsíce. Je to život veškerého transcendentálního poznání. Neustále zvětšuje oceán blaženosti a umožňuje nám tak plně vychutnat nektar, po které vždy velmi toužíme.” (Šrí Caitanya Maháprabhu)
5. C.C. Antya 7.11
kali-kalera dharma-krsna-nama-sankirtana
krsna-sakti vina nahe tara pravartana
“Základní náboženský systém v tomto věku Kali je sankírtan – zpívání svatých jmen Krišny. Dokud člověk není zplnomocněný Krišnou, nemůže šířit a propagovat sankírtanové hnutí.” (Vallabha Bhatta Pánu Caitanya Maháprabhuovi)
6. BG 3.10 význam
” To je celý program pro podmíněnou duši. Konáním yajni podméněné duše postupně rozvíjejí vědomí Krišny a získávají všechny božské vlastnosti. Pro tento věk, Kali-yugu, doporučují védská písma sankírtana-yajnu (zpívání svatých jmen Boha). Pán Caitanya zavedl tento transcendentální systém, aby osvobodil všechny lidi žijící ve věku Kali. Sankírtana-yajna a vědomí Krsny jdou dobře k sobě. O Pánu Krišnovi v Jeho podobě oddaného (Pán Caitanya) je zmínka ve Šrímad bhágavatamu (11.5.32) a to s výslovným odkazem na sankírtana-yajnu:
(yajnaih sankírtana-práyair) ” Ve věku Kali budou lidé, kteří jsou obdařeni dostatečnou inteligencí, uctívat Pána doprovázeného svými společníky konáním sankírtana-yajni.” V tomto věku není jednoduché vykonávat ostatní yajni předepsané védskou literaturou – sankírtana-yajna je však snadný a vznešený způsob umožnující splnit všechny cíle. To je zdůrozněno i ve čtrnáctém verši devaté kapitoly Bhagavad-gíty.” (Šríla Prabhupáda)
7. BG 4.8 význam
“Pán říká, že sestupuje v každém věku, to znamená i ve věku Kali. Jak je uvedeno ve Šrímad Bhágavatamu, inkarnací ve věku Kali je Pán Caitanya Maháprabhu, který šířil uctívání Krišny sankírtanovým hnutím (společným zpíváním svatých jmen) a rozšířil vědomí Krišny po celé Indii. Předpověděl, že tato sankírtanová kultura se bude šířit po celém světě, od města k městu a od vesnice k vesnici. Pán Caitanya jakožto inkarnace Krišny, Osobnosti Božství, je popisován sktrytě –nikoliv přímo- v důvěrných částech zjevených písem, jako jaou Upanišady, Mahábharata a bhágavatam. Pro oddané Pána Krišny je sankírtanové hnutí Pána Caitanyi velice přitažlivé. Tento Pánův avatára ničemy nezabíjí, ale ze své bezpříčinné milosti je vysvobozuje.” (Šríla Prabhupáda)
8. BG 16.1-3 význam
“Oběť je další činnost, která náleží hospodářům, protože si vyžaduje velké množství peněz. Členové ostatních stavů (brahmacarya, vánaprastha a sanyása) žádné peníze nemají – živí se žebráním. Konání různých obětí je tedy vyhrazeno hospodářům. V souladu s pokyny védských písem by měli konat oběti zvané agni-hotra, ale ty jsou nyní nesmírně nákladné a pro hospodáře neuskutečnitelné. Nejlepší oběť pro tento věk se nazývá sankírtana-yajna, zpívání Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna, Krišna, Hare Hare/Hare Ráma, Haré Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare. Je tou nejlepší a nejlevnější obětí – každý ji může zavést do svého života a mít z ní prospěch.” (Šríla Prabhupáda)
9. SB 2.1.11
etan nirvidyamananam
ichatam akuto-bhayam
yoginam nrpa nirnitam
harer namanukirtanam
Ó králi, neustálé zpívání svatého jména Pána způsobem, jakým to dělají velké autority, je cestou, po které bez pochyb a beze strachu dojdou k úspěchu všichni - ti, kteří jsou prostí všech hmotných tužeb, ti, kteří jsou chtivý všech hmotných požitků, i ti, kteří jsou díky transcendentálnímu poznání spokojení sami v sobě.
10. SB 6.3.31
tasmat sankirtanam visnor
jagan-mangalam amhasam
mahatam api kauravya
viddhy aikantika-niskrtam
Šukadeva Gosvámí pokračoval: Můj milý králi, zpívání svatého jména Pána dokáže zničit i reakce za ty největší hříchy. Toto zpívání, sankírtana, je proto tou nejpříznivější činností v celém vesmíru. Snaž se to prosím pochopit, aby to druzí vzali vážně.
Není rozdíl mezi rozdáváním knih Šríly Prabhupády a zpíváním svatých jmen Krišny – Harinam Sankirtan
Šríla Prabhupáda:
1. “Ohledně sankírtanu (zpívání svatých jmen) a rozdávání knih, rozdávání knih je rovněž zpívání. Každý kdo čte knihy to je rovněž zpívání a naslouchání. Proč rozlišovat mezi zpíváním a rozdáváním knih? Tyto knihy jsem osobně nahrál a nazpíval a ony jsou přepsány. Jsou to mluvené kírtany. Takže rozdávání knih je také zpívání. Toto nejsou obyčejné knihy. Je to zaznamenané zpívaní. každý kdo čte, on naslouchá. Rozdávání knih nesmí být zanedbáno.”
(dopis Rupanugovi , 19.10.1974)
2. ” Šravanam kírtanam to je začátek – zpívání a naslouchání. Rozdávání knih je v kategorii šravanam kírtanam.”
(dopis Satsvarupovi M. , 19.1.1975)
3. “Ohledně sankírtanu (zpívání svatých jmen) a rozdávání knih, obojí musí pokračovat, ale rozdávání knih je důležitější. Je to brihat kírtana. Na letišti v Tokii ke mě přišel chlapec a požádal mě zda bych s ním mohl mluvit. Já jsem řekl ano a on se mě potom zeptal “Swamiji, odkud berete všechno to poznání co je ve vašich knihách?” Samozřejmě je to Krišnovo poznání, ne moje. Ale ten efekt je tam. Takže pro kírtan rozdávání knih je lepší. Rozdávání knih je také kírtan.”
(dopis Tamal Krsna G., 23.10.1974)
Rozdávání knih je Brhat Mrdanga !
1.” Oni musí dát literaturu. A přirozeně, oni dají. To je povaha oddaného. Protože bez literatury, jak by jsme mohli osvítit lidi ve velkém? Můj Guru Maharája řikávál, že tento tiskařský stroj to je brhat-mrdanga. Brhat znamená větší, ve velkém, větší mrdanga, větší. Stejně jako my hrajeme na mrdangu. tato mrdanga může být slyšena v sousedství, ale naše mrdanga, Back to Godhead, ta se rozléhá daleko, široko daleko. Proto tento tiskařský stroj byl považován mým Guru Maharajem za brhad mrdangu,”
(přednáška Š.B. 1.5.12-13, Nový Vrindávan, 11.6.1969)
2. ” Prosím zvětši prodej literatury. To je náš velký Sankírtan – Brhat Mrdanga.”
(dopis Bahulasva – LA 18.4.1970)
3. ” Ale po tvých zkouškách, jestli budeš moci pomoci rozšířit toto hnutí Pána Caitanji do všech stran po celé Indi, tím že mě budeš asistovat překladatelskou prací, potom já budu velice potěšen. Můj Guru Maharaja říkal, že tato literatura je “Brhat Mrdanga”, to znamená velká mrdanga, protože stejně jako mrdanga může být slyšena z velké dálky, jednoduše několik slov může mít obrovský vliv na miliony lidí, když budou do široka propagovány. To je naše povinnost nade vše, tisknout tato slova ve prospěch celého lidstva.”
(dopis Niranjanovi LA 21.5.1972)
4. ” Sankírtana (společné zpívání svatých jmen), jestliže to není možné, nevadí. Pokus se zorganizovat setkání a udělat na lidi dojem skrze vysvětlování filosofie Šrímad Bhágavatamu. Manasvi může překládat do Hindi a ty můžeš vysvětlovat v angličtině. To je také Sankírtan, přestože nezpíváte. Takže, tam kde je bráněno sankírtanu, my můžeme pokračovat s kírtanem a rozdáváním magazínů, to je důležitější než sankírtan. To je Brhat-mrdanga.”
(dopis Pancadravidovi, Bombai, 31.12.1974)
Rozdávání knih je nejlepší kázání – nejdůležitější činností Iskconu
1.”V tomto věku, zpívání Hare Krišna mantry je hlavním zaměstnáním oddaného, a kázání této Hare Krišna mantry skrze “outdoor” Sankírtan (harinám) a propagování literatury je naše nejdůležitější činnost.” (Hamsadhutovi, 5.9.1969)
2. “Rozdávání knih a časopisů je naší nejdůležitější činností. Bez knih nemá naše kázání solidní základ.” ( Cyavanovi, 26.12.1971)
3. “Můj hlavní zájem je, aby mé knihy byli publikovány a rozdávány v hojné míře po celém světě. Prakticky knihy tvoří základ našeho hnutí. Bez knih nebude mít naše kázání účinek.”
( Mandali Bhadrovi, 20.1.1972)
4. ” Ať je to jak chce, tiskni knihy, co nejvíce je rozdávej a to bude nejlepší kazatelská činnost. Co zmůžou tvé tři minuty kázání – ale když oni koupí jednu knihu, to může změnit jejich život.”
(Brahmanandovi, 3.11.1972 )
5. “Všechny programy musí pokračovat, ale je faktem, že tento program rozdávání knih je velice, velice důležitý. To je skutečná kazatelská činnost.”
(Rupanugovi, 14.2.1973)
6. “Je velice povzbudivé se dozvědět, že práce na BTG a jiných knihách pokračuje. Ve skutečnosti produkování a rozdávání knih je naše nejdůležitější zaměstnání, všechny ostatní činností kulminují v tomto jediném výsledku – rozdávání knih.”
(Tamál Kršnovi, 27.7.1973)
7. ” Není pochyb o tom, že rozdávání knih je naše nejdůležitější činnost.”
(Ramesvarovi, 3.8.1973)
Rozdávání knih a chrámové uctívání
1. ” Význam je takový, že když osoba uctívá Božstva s velkou oddaností, ale neprojevuje oddanost vůči oddaným, nebo nekáže Krišna vědomí ve prospěch široké veřejnosti, taková osoba je na nižším stupni oddané služby.” (Madhusudanovi, 1.2.1968)
2. “V tomto věku, zpívání Hare Krišna mantry je hlavním zaměstnáním oddaného, a kázání této Hare Krišna mantry skrze “outdoor” Sankírtan (harinám) a propagování literatury je naše nejdůležitější činnost. Ruku v ruce je doporučeno uctívání Božstev, ale když nastane otázka přijmout jen jednu z těch dvou věcí, my bychom měli ze všeho nejdříve upřednostnit a přijmout zpívání Hare Krišna mantry.” (Hamsadhutovi, 5.9.1969)
3. ” Sankírtana (harinám) a rozdávání BTG a naší jiné literatury je hlavní činností tohoto hnutí. Chrámové uctívání je druhořadé.” (Citanandovi, 15.12.1969)
4. “Rozdávání knih je bhágavata márga a chrámové uctívání je pancaratriki viddhi. Obojí je důležité pro kultivaci vaišnavismu, ale když je porovnáme bhágavata márga je důležitější než pancaratiriki viddhi. Tak daleko jak je to jen možné, měli bybýt praktikovány současně v paralelních liniích, ale stejně Bhágavata márga je důležitější než to druhé.” (Sri Govindovi, 6.12.1974)
5. ” Ačkoliv zpívání je dostačující, aby pokrylo všechny viddhis (regulace), stejně abychom se udrželi čistí a svatí, my musíme následovat pravidla a regulace Pancaratriki-viddhi.” (Hamsadhutovi, 12.3.1970)
6. ” Tvůj návrh na grhastha sankírtan party je velice dobrý, ale činnost chrámu nesmí být zanedbána. Obojí musí jít ruku v ruce. Náš proces je pracovat na bhágavata a Pancaratriki systémech současně.” (Makhanalovi a Tilakovi, 24.9.1971)
7. ” Přestože zdůrazňuji jednu věc (rozdávání knih) speciálně, to neznamená že všechno ostatní je nedůležité. Ne. Všechno musí pokračovat.” (Jyotiganesvarovi, 16.12.1975)
8. “Další otevřený chrám, další publikovaná kniha – to je úspěch tohoto hnutí. Bez rozdávání knih se rovněž sníží standart chrámového uctívání. Proto obojí by mělo jít ruku v ruce.” (Kurusresthovi, 28.12.1976)
Rozdávání knih a stavění (otvírání) chrámů
1. ” Také se uvádí, že sannjásí by neměl být příliš nadšený do stavění chrámů. Na životech různých áčarjů v posloupnosti Šrí Čaitanji Maháprabhua můžeme vidět, že neměli příliš velké nadšení do stavění chrámů. Když však někdo přijde a nabídne své služby, tentýž zdráhavý áčarja ho bude ke stavbě nádherných chrámů povzbuzovat.
…Pravý duchovní mistr by na sebe nikdy neměl brát odpovědnost za stavbu chrámů, ale když má někdo peníze a chce je utratit ve službě Kršnovi, áčarja jako Rúpa Gosvámí může použít peněz oddaného pro stavbu pěkného, drahého chrámu pro službu Pánu. Naneštěstí se stává, že někdo, kdo není hoden stát se duchovním mistrem, se může obrátit na bohaté lidi, aby přispěli na stavbu chrámu. Použijí-li peníze nekvalifikovaní duchovní učitelé pro pohodlné žití v drahých chrámech aniž dělají nějakou skutečnou kazatelskou práci, je to nepřijatelné. jinými slovy duchovní mistr není příliš nadšený pro stavbu chrámových budov pouze ve jménu takzvaného duchovního pokroku. Jeho první a nejpřednější činností by raději mělo být kázání. Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Gosvámí Maharádža v této souvislosti doporučil, aby duchovní mistr tiskl knihy. Má-li človék peníze, měl by je namísto stavění drahých chrámů utratit na vydávaní autorizovaných knih v různých jazycích pro rozšiřování hnutí pro vědomí Kršny.”
(Nektar oddanosti, Doložení pravidel oddané služby, str. 57)
2. ” To byl zdroj uspokojení mého Guru Mahárádže. On měl rád rozdávání knih více než budování chrámů. On mě osobně instruoval, abych tiskl knihy, kdykoliv budu mít peníze.”
(Karandharovi, 27.9.1973)
3. ” On mě osobně instruoval, že knihy jsou důležitější než velké chrámy. Na Rádha kundu on mi řekl, že od té doby co stavíme velký mramorový chrám Bhag Bazar, tak máme tolik problémů.”
(Srutadevovi, 24.10.1974)
4.” Nemám žádné osobní kvalifikace, já se jednoduše snažím potěšit mého gurua. To je všechno. Můj Guru Maharádža mě požádal: ” Kdykoliv budeš mít nějaké peníze, tiskni knihy.” Takže to bylo na soukromém setkání, mluvili jsme, někteří z mých důležitých duchovních bratrů tam také bylo. Bylo to na Rádha-kundu. Tak Guru Maharádža ke mě mluvil: ” Od té doby co máme ten mramorový chrám Bagh Bazaar tak se objevilo tolik sporů, a každý jen přemýšlí v jakém pokoji bude bydlet, tento pokoj, tamten pokoj. Proto si přeji prodat tento chrám a mramor a vytisknout nějakou knihu.! Ano. Takže já jsem to pochopil z jeho slov, že on má velice rád knihy. A on mě osobně řekl: ” Když budeš mít nějaké peníze, tiskni knihy.” Proto tak zdůrazňuji tento bod: “Kde je kniha? Kde je kniha? Kde je kniha?” Tak mi laskavě pomozte. To je má žádost. Tiskněte co nejvíce knih v co nejvíce jazycích a rozdávejte je po celém světě. Potom se Krišna vědomé hnutí automaticky rozšíří.”
(přednáška, arrival address, LA, 20.7.1975)
5. ” Nemáme se pouštět do projektů, které nás přetíží. Bombay byla velká zátěž, ale Krišna nám to nakonec dal. Odteď bychom však neměli přijmout příliš velkou zátěž.”
(Tamál Kršnovi, 11.1.1974)
6. ” Kršna vědomí znamená, že bychom měli být neustále spokojení a šťastní, ne že na sebe musíme brát práci, kterou je nemožné vykonat, přetížit se, a potom protože jsme díky tolika potížím nešťastní, úplně ztratíme nadšení a vzdáme se všech nadějí.”
(Tejyasovi, 19.12.1972)
Nektar na závěr
“Ohledně tvé otázky tak ve skutečnosti je to fakt, že nakonec každý by měl kázat a rozdávat knihy, pokud mě chce potěšit tím nejlepším způsobem.”
( Sri Govindovi, 6.12.1974)