Padayátra
Letošní turné
Lidé pracující pro změnu - Lókanáth Svámí
Lókanáth Svámí Mahárádž usiluje o dosažení změny pochodem. Pokud zrovna nejde pěšky, tak pravděpodobně řídí vůz tažený volským spřežením. Svoji „Padajátru“, což v sanskritu značí „pěší pouť“, zahájil v Indii v roce 1984. Od té doby členové Padajátry prošli třikrát Indii křížem krážem, přičemž nachodili přes 30 000 kilometrů. Počet poutníků na nekonečné pouti se mění od dvaceti lidí (a pěti volů) na odlehlých cestách až po stovku a více ve městech a velkoměstech. Občas je doprovází i jeden nebo dva sloni.
Mahárádž se narodil v roce 1949 v indické Maháráštře. Putuje pěšky proto, aby přinesl Pána Krišnu a přirozenější způsob života přímo do prostředí, kde lidé žijí. Po pěti letech putování po Indii se rozhodl šířit Padajátru i za hranicemi. Začal organizovat skupiny poutníků obvykle doprovázené volským spřežením a vysílat je na pochody až 750 kilometrů dlouhé. Stal se hlavním organizátorem,celosvětovým mluvčím a ideovým vedoucím Padajátry. Od té doby stále cestuje po světě.
Poutníci neboli padajátrí neustále zpívají jména Krišny, rozdávají jídlo obětované Pánu Krišnovi (prasádam), rozšiřují knihy duchovního poznání a hovoří o filosofii vědomí Krišny. Ve městech a vesnicích, jimiž procházejí, také pořádají večerní programy. Tak se místní lidé zapojí do mnoha aspektů Krišnovy kultury včetně zpívání, filosofických diskusí, shlédnutí výstav a jedení prasádam. Jedno z poselství padajátrích zní: „jednoduché žití a vznešené myšlení“.
Hlavním rysem Padajátry je to, že představuje veřejnosti Božstva Šrí Caitanji Maháprabhua a Nitjánandy Prabhua. Jedná se O dva významné avatáry Pána Krišny, kteří se zjevili V Bengálsku v šestnáctém století. Pán Čaitanja a Nitjánanda jsou středem každé Padajátry, ať už se vezou na volských povozech, jsou neseni poutníky na ozdobných nosítkách či stojí na pódiu při místních programech. Pán Čaitanja byl tím, kdo po celé Indii zpopularizoval zpívání mantry Hare Krišna: Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare/ Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare. >Doporučil svým následovníkům, aby ji rozšířili do každého města a vesnice světa.
Padajátrí také učí a prakticky předvádějí, že krávy, býci a voli mají k lidem přátelský vztah. „Jestliže se lidé nechtějí vzdát pojídání zvířecího masa nebo užívání jejich kůže pro kožedělnou a jinou výrobu, proč alespoň nepočkali, až zvířata zemřou přirozenou smrtí?“ ptá se Mahárádž. „Proč je musejí zabíjet?“ Do roku 1997 prošli oddaní z Padajátry více než sto zemí, jak Mahárádž předpověděl, včetně Španělska, Fidži, Velké Británie, Ruska, Indie, Mexika, Austrálie, Nového Zélandu, Filipín a USA.
Mahárádž říká: „Naším posláním je mimo jiné pomoci lidem pochopit, že vyřešit světové problémy se bez transcendentálního přístupu nemůže podařit. Milióny lidí začínají být rozčarovány městským životem. V zaslepené honbě za hmotným pohodlím jsme ztratili některé z našich nejdůležitějších hodnot. Padajátra nám připomíná, že skutečné štěstí lze najít v jednoduchosti, v životě spjatém s přírodou a se zvířaty, ve spokojenosti se základními životními potřebami a V pochopení, že život by měl být zaměřený na Boha.“
Tato postindustriální civilizace by byla především zemědělská s důrazem na místní produkci a soběstačnost V současné době vsak takový způsob života mnoho lidí nepřitahuje To nejlepší, v co můžeme doufat, je postupné rozšiřování okruhu těch, kteří praktikuji dobrovolnou skromnost podotýká Alan Dur Ning z WWL. Mezinárodní společnost pro vědomi Krišny (ISKCON) stoji v Čele tohoto procesu. Za posledních dvacet pět let založila pres čtyřicet zemědělských komunit po celém světě. Jednotliví členové ISKCONu založili další menší komunity s vynaložením vlastních prostředků. Tyto zemědělské komunity nejsou pouhými farmami pro pěstovaní obili a chov dobytka Jsou komunitami v pravém slova smyslu a provozuje se v nich i rada umem řemesel a technologií potřebných pro soběstačný život. Slouží zároveň jako střediska duchovní kultury a poskytují nemateriální uspokojení, které je základem pro řešení ekologické krize. V Majapuru v Západním Bengálsku se nyní staví modelové mezinárodní město pro 25 000 lidi.
Volská síla
Středem pozornosti zemědělských komunit ISKCONu usilujících o soběstačnost je využívání tažných zvířat, především volů, které by mohlo osvobodit komunity od závislosti na mechanizaci a fosilních palivech.
Mezi členy hnutí pro vědomí Krišny, kteří se využíváním volské síly zabývají, je i manželský tým Balabhadra dás a Čhájá dásí (Bill a Irene Doveovi), zakladatelé Mezinárodní společnosti pro ochranu krav (ISCOWP) se sídlem v USA (viz „Lidé pracující pro změnu,“ str. 90).
„ISCOWP nabízí alternativy k současným zemědělským po-stupům, které podporují masný průmysl a jsou na něm závislé,“ říká Balabhadra. „Výcvik volů, lakto-vegetariánská strava, celo-životní ochrana krav před krutým zacházením, alternativní energie zprostředkované kravami a voly a zdravý, ekologicky za-měřený zemědělský způsob života jsou praktiky, které bychom chtěli zpřístupnit každému.“ ISCOWP též podporuje přirozené i metody ochrany proti škůdcům, využívá banky semen místních odrůd a organické pěstování obilí, ovoce, koření a zeleniny. Podporuje rovněž řemesla jako kovářství, tkalcovství, předení a košíkářství. ISCOWP spolupracuje s několika podobně zaměřenými organizacemi, jako je Tillers International, Beyond Beef ve Washingtonu, D.C., Americká védská asociace a Bharatská nadace za rozvoj chovu hovězího dobytka v Novém Dillí.
Balabhadra a Čhájá vybízejí zájemce o farmaření, aby zaklá-dali malé rodinné farmy využívající volskou sílu. V roce 1991 tento manželský pár založil 1,5hektarovou ukázkovou farmu nedaleko Eflandu v Severní Karolíně, aby sloužila jako „živá učebna pro vzdělávací semináře zaměřené na výcvik volů a zemědělské práce využívající volskou sílu“. V roce 1995 přesunuli svůj ukázkový projekt do komunity Nový Vrindávan v Západní Virgínii. Balabhadra a Čhájá kromě toho cestují po celých Spojených státech s párem vycvičených volů a předvádějí je na veletrzích, festivalech a při dalších příležitostech.
V květnu roku 1974 hovořil Šríla Prabhupáda o výhodách volské dopravy s několika svými žáky v Římě. Když se zmínili o důsledcích ropné krize, která následovala po válce na Středním východě v roce 1973, řekl: „Nafta je nezbytná pro dopravu, ale při lokálním způsobu života není žádná doprava zapotřebí. Nepotřebujete naftu… Problém dopravy vyřeší volská spřežení.“
Později, během návštěvy v Indii, Šríla Prabhupáda vyzval svého indického žáka Lókanátha Svámího, aby cestoval od ves-nice k vesnici s volskými spřeženími místo motorových vozidel (viz „Lidé pracující pro změnu“). Na základě této výzvy Lókanáth Svámí zorganizoval Padajátru (pěší poutní cestu), která od té doby stále cestuje po Indii křížem krážem. Účastníci Padajátry putují od vesnice k vesnici a od města k městu s volskými spřeženími a výstavkami. Jak na vesnicích, tak ve městech se setkávají s vřelým přijetím a přitahují pozornost ke svému poselství prostého života s vědomím Boha v harmonii s přírodními zákony. Lókanáth Svámí od té doby zahájil Padajátry ve více než stovce dalších zemí.
Šríla Prabhupada o Padayatře
Dopis Nityanandovi – Majapur, 16. 3. 1977
« Tady v Indii se Lokanathovi Maharajovi podařilo úspěšně zorganizovat právě takový program a mají velký úspěch. Cestují po celé Indii a všude rozdávají knihy, prasadam a praktikují kirtan od vesnice k vesnici. Každou noc se zastaví v nějaké jiné vesnici. Po celém světě můžeme zavést několik miliónů takových povozů.Dopis Lokanathovi Swamimu- ve Vrindavanu, 30. 7. 1977
« Srila Prabhupada byl nesmírně potěšen tvou zprávou o kázatelských činnostech. Když se dozvěděl, jak výrazně hlásáte o Krišnovi, řekl: « Náš Lokanath Swami je jako Svatý Tukaram. Celá Indie a hlavně vaše Maharashtra je Krišnou velice nadšena. Právě teď je čas obnovit jejich vědomí Krišny. Toto je země Tukarama, ale starají se o ni velmi špatní politici. Tak je ožijte právě sankírtanovým hnutím. Jsem velice rád, že kážete ve vesnicích a že projdete celou Maharashtru. Měl bys také vyškolit toho farmáře z tvé rodné vesnice, aby se tam stal zástupcem ISKCONu. Jsem také velice potěšen tím, že se k Sankirtanu připojí Gour Govinda Maharaja. Je to vynikající kazatel a ideální Vaisnava, takže jeho spojení se s ostatními přinese užitek. Obvzláště velkou radost mám z toho, jak se vám daří rozdávat knihy. Teď právě dostáváme zprávy, že šíření knih po celém světě se zdvojnásobilo. K dopisu přikládám výtisk nedávného Sankirtana bulletinu, podívejte se jak vaši duchovní bratři po celém světě zvyšují distribuci knih. Vy to zrovna teď děláte po celé Indii. Náležitě se zorganizujte a tím zvyšte počet rozdaných knih, počet nových oddaných a tím také počet nových center vědomí Kršny po celém světě.